Budapešť se může pochlubit celou řadou pamětihodností. Od majestátních po ty menší se zajímavou historií. Spousta památek, jako jsou muzea nebo lázně jsou uvedeny v příslušných sekcích, zde uvádím ty nejzajímavější z Budapešti. Začněme v samém centru. Spousta fotografií naleznete po rozkliknutí jednotlivých miniatur v textu.

Parlament

Sídlo Maďarského parlamentu je jedním ze symbolů Budapešti a zároveň největší a nejmajestátnější budovou v zemi. Budova má opravdu mamutí rozměry a při pohledu od řeky si vykroutíte hlavu, chcete-li ji shlédnou celou. Je dlouhá 268 metrů, 96 metrů vysoká a nachází se v ní 691 místností. Jako inspirace pro stavbu posloužil parlament v Londýně. Výstavba trvala 22 let, dokončen byl roku 1896. Celá budova leží na betonové desce o síle více než 2 metry, jinak by měkké podloží nevydrželo a celá stavba by se mohla odporoučet do nedalekého Dunaje. Celé toto dílo je velice bohatě zdobeno, venku stojí 88 soch významných Maďarů, uvnitř naleznete více než 44 kilogramů zpracovaného zlata. Nad ústředním bodem ční velkolepá kopule. Fasáda je do nejmenších detailů neogotická, půdorys je pojat barokně. Takřka každé nároží je zvýrazňováno štíty s neogotickými fiálami. Přístup dovnitř je možný.

Pro nejvýhodnější ubytování v Budapešti využijte formulář níže

Bazilika Sv. Štěpána

Výstavba tohoto velkého kostela začala v roce 1851 a v roce 1868 se jedna z kopulí zřítila. Celé dílo bylo dokončeno až v roce 1905. Stavba má hlavní kopuli vysokou 96 metrů a je tedy stejně vysoká jako parlament. Pojme více než 8500 lidí, je největší sakrální budovou ve městě. Uvnitř jsou mimořádně velké varhany, které mají 6000 píšťal, ta nejširší měří 11 v průměru. Nejpodivuhodnější vnitřní lákadlo je však mumifikovaná ruka krále Štěpána, která uložena v kapli svaté Pravice. Po vhození 100 HUF do pokladničky se malá budova ukrývající ruku rozsvítí a vy uvidíte ruku v plné kráse. Budova byla vysvěcena v roce 1990 a od roku 2001 patří katolické církvi.

Andrássyho třída

Nedaleko baziliky Sv. Štěpána má svůj počátek Andrássy út. Jedná se pravděpodobně o nejpůsobivější ulici ve městě. Je 2,3 kilometru dlouhá a vede až na náměstí Hrdinů. Ulice ve 20. století často měnila názvy, jmenovala se například Stalinova, Mládeže a další. Místy je široká až 45 metrů. Přímo pod jejím povrchem vede druhé nejstarší Evropské metro (po Londýnském). Některá z jejích stanic jistě stojí za navštívení. Původní vozy byly v provozu téměř 100 let do roku 1973. Jeden z těchto vozů, je možné spatřit v Muzeu ve stanici Deák tér. Při procházce narazíte na spoustu zdobených budov, otevřených dvorů nebo muzeí a obchodů. Nejvýznamnější stavbou na trase je Státní opera. Ulici nemusíte procházet celou (pokud spěcháte), jednotlivé stanice jsou naskládány skutečně jedna za druhou. Známá je také stanice s velkou křižovatkou Oktogon. Na konci Andrássyho třídy naleznete náměstí Hrdinů a vstup do městského parku, v němž se nachází lázně Széchenyi, ZOO a Vidám park.

Náměstí Hrdinů

Na tomto náměstí vás na první pohled zaujme obrovský sloup neboli památník Milénia. Stavba celého náměstí trvala 30 let a byla dokončena v roce 1926. Na 36 metrů vysokém sloupu je socha archanděla Gabriela a pod ním 7 knížat se samotným Arpádem v čele. Za pomníkem národních hrdinů stojí v půlkruhu vždy sedm osobností maďarských dějin. Náměstí je z obou stran lemováno Muzeem krásných umění a Halou umění.

Hradní vrch

Město Budín na opačné straně řeky se začalo v okolí hradu a Matyášova kostela formovat už ve 13. století. Šedesátimetrový kopec nad Dunajem byl tehdy ideálním místem k osídlení. Následující památky naleznete právě zde. Doporučuji si projít uličky starého města, je to zajímavá spleť budov.

Matyášův chrám a kostel Maří Magdalény

Neboli také kostel Panny Marie je hlavním památníkem hradního vrchu. Jeho stavba započala již v roce 1248. Pravá tvář kostela byla ztracena po přestavbě na mešitu Turky. V letech 1874- 96 byl přestavěn zpět, ale některé detaily se nedochovaly. Jeho střechu nyní pokrývají pestrobarevné glazované tašky. Tři zaklenutá okna na jižním průčelí vyplňuje nádherná vitráž. Kostel Maří Magdaleny je dnes velmi zchátralý. Po 2. světové válce byl celý boží stánek svržen s výjimkou věže a brány. Barokní věž byla v současnosti mírně rekonstruována.

Rybářská bašta

Bašty mívají povětšinou vojenský charakter, ta Budapešťská ho však nikdy neměla. Před baštou je možno spatřit jezdeckou sochu krále Štěpána I. Byla vystavěna v letech 1901 až 1903 nad Rybářským městečkem a odtud pochází nepochopitelný název. Někomu přijde Rybářská bašta jako neuvěřitelný kýč, který jen kontrastuje s ještě ohavnější budovou nového hotelu v těsné blízkosti. Mě však učarovala, bílé stěny a špicovité stříšky vypadají jako pohádkové. Pod baštou stojí kopie památníku Sv. Jiří z pražských Hradčan.

Královský palác

Královský palác doznal po dobu své existence řadu změn a hlavně si mnoha změnami prošel. Na jeho místě byl původně postaven gotický palác, jenž byl později postupně přestavěn na současný hrad. Během rekonstrukcí ve 20. století byly objeveny pozůstatky paláce z 15. století. Byly ponechány odkryty jako archeologické vykopávky. Na severovýchodním nádvoří se nachází Matyášova fontána. Dnes je uvnitř paláce muzeum, galerie a knihovna.

Gellértův vrch

Pomalu se přesouváme do druhé části Budínského kopce a to na vrch Gellért. Zvedá se strmě vzhůru přímo od Dunaje a považuje se za jednu z nejhezčích částí Budapešti. Vrch se jmenuje podle mučedníka Gellérta, který byl dolů svržen v sudu, protože se snažil obyvatele obrátit na víru. Prohlídku je nejlépe začít od Alžbětina mostu a přes lázně Rudas pokračovat směrem vzhůru. Již zespod od řeky je dobře viditelný Gellértův památník, ke kterému vede odbočka z cesty. Trasa vede po příjemné cestě lesíky a parkem. Na vrcholu se vám naskytne výhled na téměř celé město, je tedy dobré si pro cestu zvolit pěkné počasí. Na samém vrcholku se nachází citadela z poloviny 19. století. Její zdi jsou místy široké až 3 metry. Dnes je citadela využívána jako vyhlídka a poměrně předražená restaurace. Po hradních zdech se lze bez problémů procházet. Na opačném konci se nachází památník Osvobození. Byl postaven v roce 1947 na památku osvobození Maďarska od fašismu. Hlavní socha je vysoká 40 metrů. Druhé dvě plastiky symbolizují boj dobra se zlem a pokrok. Odtud už začneme pomalu scházet z vrchu dolů. Cestou narazíme na krásný skalní kostel, který je přístupný. Postupně až k Dunaji a Mostu Svobody.

Kostel Sv. Anny

Tento kostel s dvojicí věží v průčelí patří k nejkrásnějším ukázkám místního baroka. Výstavba byla zahájena v roce 1740. Avšak již v roce 1763 byl značně poškozen zemětřesením. Vysvěcení se kostel dočkal až v roce 1805. Uvnitř se nachází skvostná barokní kazatelna, která nese pozlacené detaily. Chorované lavice zdobí složitě vyřezávané panely s figurativními výjevy.

Židovská čtvrť

V 19. století byla založena velmi početná židovská obec v Alžbětině městě. Židé se v podstatě bez problémů začlenili do maďarské společnosti. Vzniklo zde několik synagog, ale jen jedna je ta nej. Velká synagoga je největší evropskou synagogou. Byla vybudována v 1959 v byzantsko- maurském stylu. Je tvořena třemi síněmi a podle ortodoxní tradice má oddělené síně pro ženy a muže. Celkem pojme 3000 věřících. V roce 1931 zde vzniklo muzeum. Zajímavý je i nedaleký pomník holokaustu, což je krásná smuteční vrba, která je celá z kovu. Ve větru se hýbe jako skutečná. Památník byl odhalen v roce 1991 na památku 600 000 židů zavražděných nacisty.