Nikdy jsem se po Budapešti autem nepohyboval. Ale co jsem tak vypozoroval, v mnohém se dá přirovnat k Praze, jen je o něco větší, má více jednosměrek a řidiči jezdí o poznání rychleji. Počet osobních automobilů po roce 1990 raketově vzrost. I proto se ve městě tvoří ve špičce dlouhé kolony. Ty nejvytíženější úseky jsou ucpané většinu dne. Dle místních úřadů je silniční síť na hraně své zatížitelnosti, ale už nyní je situace často velmi neúnosná. A situace pravděpodobně lepší nebude, protože na novou infrastrukturu prostě nejsou peníze. Město se tedy snaží alespoň pomoci vyhláškami. Mezi ně například patří omezený vjezd vozidlům nad 3,5 tuny, nebo snaha zavést mýtné. Spíše než se prodírat hustým městským provozem, doporučuji odstavit auto na některém patrovém parkovišti, kterých je na okrajích centra spousty a dále po Budapešti cestovat MHD. Čekejte cenu zhruba 20- 40 CZK za hodinu stání. Celodenní stání bývá zpravidla o něco výhodnější, ale ne o mnoho. O víkendech se ceny také různí. Podobně jako v Praze je parkování v centru zpoplatněno a navíc najdete něco na způsob modré zóny. A pozor, policie s radostí uděluje botičky, nebo vozidla odtahuje. Při cestě se snažte využívat mostů, avšak pozor, ne vždy vás celkem zřetelná cesta přes most navede na silnici, která vede podél řeky. Časté jsou i pruhy pro autobusy, nejezděte v nich, i to policie pokutuje. Čerpací stanice mají většinou otevřeno nonstop. V Budapešti je nejčastější benzinovou pumpou Shell, OMV, Lukoil a nám méně známý MOL. V případě potíží si můžete zavolat místní asistenční službu zvanou žlutí andělé (Sárga angyal), nejlépe na lince 188. Formulář pro záznam nehody je jednotný s Českou republikou. Důležitým telefonním číslem by mohla být linka na záchrannou službu 104 a 107 na policii.